Technopolis navrhl nové hodnocení ve výzkumu a vývoji, fungovat může do čtyř let

Technopolis navrhl nové hodnocení ve výzkumu a vývoji, fungovat může do čtyř let
23. červen 2015

V hodnocení výzkumu a vývoje (VaV) v České republice se blýská na lepší časy. Mezinárodní uskupení odborníků vedených britskou poradenskou firmou Technopolis ve spolupráci s národní expertní skupinou v rámci Individuálního projektu národního Metodika, vypracovalo návrh nového systému hodnocení výzkumných organizací a zásady jejich financování. 

Výsledkem úsilí je návrh systému Národního hodnocení výzkumných organizací (National Evaluation of Research Organisations - NERO), jež Technopolis odevzdal MŠMT. Předkládaný materiál je velmi obsáhlý, ale klíčové věci jsou shrnuty v tzv. Souhrnné zprávě. Návrh Technopolisu podle doc. Ing. Daniela Münicha, Ph.D., garanta IPN Metodika, představuje „dostatečně podrobnou kuchařku na implementaci institucionálního hodnocení v českém výzkumném prostoru.“ Na souhrnnou zprávu navazují tři dílčí zprávy, v nichž je podrobně rozpracována jak problematika institucionálního hodnocení, tak financování a zkušenosti s ověřením navrhovaného systému v praxi v malém rozsahu.

Návrh institucionálního hodnocení připravil Technopolis se subdodavateli během roční intenzivní práce na veřejné zakázce s názvem „Metodika hodnocení ve VaV a zásady financování“. Smlouva, kterou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy podepsalo s Technopolisem 29. 5. 2014, skončila po dvanácti měsících letos v květnu. Experti Technopolisu během této doby úzce spolupracovali s odborným týmem IPN Metodika, jehož odborníci pracovní návrhy průběžně oponovali a dohlíželi na to, aby odpovídaly českým podmínkám. 

Spolupráce s Technopolisem končí, ale IPN Metodika potrvá až do října 2015, kdy skončí druhé kolo pilotního ověřování. „Do té doby také chceme připravit implementační doporučení a dojednat podobu přechodného období v letech 2016–2018,“ říká profesorka Moravcová. Implementace prvního kola celonárodního hodnocení totiž vyžaduje nejen politickou vůli a rozhodnost, ale také pečlivou rozvážnou přípravu včetně další osvěty. „Při dobré vůli a krocích směrem k logistickému, organizačnímu, personálnímu a finančnímu zajištění by první celonárodní hodnocení výzkumných organizací podle nové metodiky mohlo proběhnout už v letech 2018–2019,“ předpokládá Moravcová.

Hlavní principy NERO

Cílem předkládaného hodnocení je posílit excelenci českého VaV a podpořit mezinárodní konkurenceschopnost země. „Nový systém hodnocení by měl české výzkumné organizace trénovat na olympijskou úroveň VaV," říká s nadsázkou výkonný ředitel Technopolisu Erik Arnold. Záměr zásadní modernizace českého systému hodnocení VaV byl obsažen v řadě dřívějších vládních prohlášení a je již řadu let součástí národního plánu reforem v rámci agendy Evropa 2020.

Výzkumné organizace mají podle NERO posuzovat výhradně zahraničí odborníci v oborových panelech, na které bude dohlížet šest panelů hlavních oborových skupin. Čeští experti, včetně reprezentantů poskytovatelů a zřizovatelů výzkumných organizací, budou k dispozici k osvětlení domácího kontextu. Očekávaná implementace nového systému má být velkým posunem k osvědčené zahraniční praxi.

„Základním stavebním kamenem hodnocení by měla být výzkumná jednotka v rámci jednotky hodnocené," přibližuje systém Erik Arnold. Výzkumnou jednotku definuje jako skupinu výzkumníků výzkumného ústavu nebo fakulty vysoké školy, kteří bádají ve stejném oboru. Pro účely hodnocení každá výzkumná jednotka vypracuje sebe-hodnoticí zprávu, poukáže na své nejlepší výstupy a popíše významné společensko-ekonomické dopady svého VaV. Nejdůležitější charakteristiky, včetně bibliometrických, vezmou při hodnocení v úvahu nezávislí zahraniční hodnotitelé. Hodnotit se tedy bude nejen publikační výkon, ale i vědecká excelence a dopady VaV, výzkumné prostředí a zapojení do národního a mezinárodního prostoru.

Výsledky hodnocení hlavně v podobě kvalitativní zpětné vazby budou sloužit kvalitnějšímu řízení systému VaV na všech jeho úrovních od výzkumných jednotek až po vládu. V neposlední řadě budou výsledky hodnocení sloužit i k ospravedlnění veřejné podpory VaV před daňovými poplatníky.

Během projektu byl využit v Česku zřídka vídaný nástroj veřejných konzultací a pilotního ověřování. „Tento u nás nebývalý způsob jsme zvolili proto, aby ti, kterých se nová metodika týká, měli možnost se k ní včas vyjádřit a podílet se tak na její finální podobě," říká prof. Ing. Jitka Moravcová, CSc., hlavní odborná garantka IPN Metodika. Do celkem tří kol veřejných konzultací se zapojilo více než 80 výzkumných organizací a několik poskytovatelů veřejné podpory. Řada připomínek byla využita a problematika byla postupně objasňována na konferencích, které se konaly v Pardubicích, Brně a Olomouci. Získané zkušenosti jsou zaznamenány, aby mohly být využity v okamžiku implementace systému v celonárodním měřítku.

(!)EDITOVAT

 

 
 
Dále by vás mohlo zajímat

ODBĚR AKTUALIT

E-mailem: nechte si zasílát aktuality z projektu přímo do své schránky.

RSS kanálem: odebírejte automaticky novinky přímo do své RSS čtečky.

rss ico

» NEWSLETTER

Vychází přibližně jednou za pět až šest týdnů a obsahuje důležité zprávy o dění v projektu, pozvánky na nadcházející události a upozornění na výstupy. > více
/ Archiv čísel1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7

Struktura webu IPN METODIKA

Mapa stránekKlávesové zkratkyRSS