Daniel Münich: „Nové hodnocení přinese solidní informace. Konečně.“

munich-rozhovor
22. červenec 2014

Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D., má v IPN Metodika důležitou roli. Jako garant klíčové aktivity KA 2 „Systém hodnocení“ dohlíží na tvorbu nové metodiky. Návrh nového systému institucionálního hodnocení a financování VaVaI v ČR vzejde z veřejné zakázky, kterou zpracovává britská společnost Technopolis spolu se subdodavateli. „Mým úkolem je zajistit, aby navržené hodnocení mělo hlavu a patu,“ říká Münich. Proč podle něj potřebujeme nové hodnocení a v čem bude jeho největší přínos? 

IPN Metodika usiluje o nastavení efektivnějšího způsobu institucionálního hodnocení a financování VaVaI v České republice. Co je podle Vás hlavní slabinou současného systému a proč potřebuje změnu?

Hlavní slabinou současného systému institucionálního hodnocení je, že neposkytuje dost informací, kterých je k efektivnímu řízení systému VaVaI nezbytně třeba. My vlastně ani institucionální hodnocení výzkumných organizací nemáme. Současná Metodika hodnocení se v podstatě omezuje na posuzování výstupů VaV. O samotném fungování či nefungování pracovišť výzkumu neříká vůbec nic. Neposkytuje ani srovnání vědecké výkonnosti v oborech uvnitř Česka, nemluvě o nějakém srovnání se světem. 

Pokud jde o institucionální financování, to je dnes nastaveno tak, že peníze jdou za každým jednotlivým výstupem, někdy až k jejich autorům. Jenomže účelem institucionálního financování je především zajišťovat střednědobou stabilitu kvalitním pracovištím, kde má výzkum zásadnější podíl na celkové činnosti. Má jít o protiváhu obtížně předvídatelným a fluktuujícím příjmům z grantů a smluvního výzkumu. A také by financování mělo zohledňovat strategické a rozvojové priority, pokud země nebo poskytovatelé podpory nějaké mají. 

V čem je IPN Metodika užitečný výzkumným organizacím a dalším subjektům VaVaI v České republice?

Skutečně užitečným bude až hodnocení, které se podle návrhů IPN Metodika provede. To by mohlo být někdy v letech 2017–2018, tedy až po skončení IPN Metodika. Výsledky budoucího hodnocení by měly výzkumným organizacím ukázat, jaká je jejich vědecká výkonnost v jednotlivých oborech v národním a mezinárodním srovnání a dát jim kvalitní zpětnou vazbu ohledně toho, jak jsou řízeny. 

Jak pomůže návrh nového hodnocení poskytovatelům veřejné podpory?

Ministerstvu školství hodnocení poskytne solidní informace o tom, jak je na tom výzkum na jednotlivých vysokých školách. MŠMT bude mít lepší informace potřebné pro efektivní alokaci veřejných prostředků nejen na VaV, ale i vzdělávací činnost. Podobně získá informace vedení AV ČR, které si dosud institucionální hodnocení ústavů organizuje samo. Takto bych mohl pokračovat o ministerstvech průmyslu, zdravotnictví, zemědělství, kultury, atd., která by měla mít o kvalitě výzkumu jim svěřených institucí přehled a dodnes nemají. 

Jak může nové hodnocení přispět k efektivnějšímu řízení VaVaI?

Výsledky budoucího hodnocení vládě a případné budoucí RVVI řeknou, jak na tom v mezinárodním srovnání jsme s vědeckou výkonností v jednotlivých oborech a nakolik se daří naplňovat národní priority. Poskytne jí odpovědi na stále hlasitější celospolečenské otázky ohledně významu výzkumu a priorit veřejných výdajů.  Hodnocení má poskytnout cenné informace vedení výzkumných organizací, jako jsou vysoké školy a ústavy, o tom, jak si stojí v tom kterém oboru vůči ostatním pracovištím, ale i vůči světu. Poskytne kvalitativní informace o tom, co jsou jejich silná a slabá místa, jak své výzkumné organizace řídí a zda jejich záměry do budoucna mají hlavu a patu.  Podobně užitečné informace by mělo dostat vedení fakult na vysokých školách, které v našem systému mají velkou autonomii. Zde stojí za pozornost skutečnost, že až na vzácné výjimky se fakulty našich VŠ nenechávají externě a nezávisle hodnotit. 

Umožňuje IPN Metodika, aby se do něj cílová skupina zapojila a ovlivnila jeho výstupy?

Cílová skupina je zapojena několika způsoby. Řada expertů z řad akademiků už je či se stane součástí expertních týmů jednotlivých klíčových aktivit. Například v mé klíčové aktivitě se účastní dohledu nad prací a výsledky dodavatele veřejné zakázky a poskytují kritickou konstruktivní zpětnou vazbu. Široká cílová skupina bude mít možnost se zapojit do tří kol veřejných konzultací, které budou vyhlášeny k průběžným výsledkům projektu. Navíc ještě existuje zapojení skrze zástupce nejrůznějších institucí v Radě projektu, kteří jsou o průběhu projektu informováni a mají možnost průběžně vznášet připomínky.

Projekt počítá s tím, že zástupci cílové skupiny budou připomínkovat průběžné návrhy nového systému a spolupodílejí se tak na podobě finálních doporučení. Jak bude zaručeno, že se jednotlivé připomínky v návrzích skutečně promítnou?

Každopádně máme zájem na věcných a konstruktivních připomínkách a není jediný důvod, proč ty smysluplné a odůvodněné nezohlednit. Právě proto již zmíněné veřejné konzultace plánujeme, byť to u nás nebývá zvykem. Zaručit, že každá připomínka bude zohledněna, samozřejmě nelze. Mám bohatou zkušenost, že při tak složité agendě jde velká část připomínek proti sobě a je nutno hledat kompromisy, které zároveň nenaruší funkčnost celé složité konstrukce hodnocení a financování. Některé připomínky bývají parciální, takže jejich zohlednění by sice řešilo problém A, ale způsobilo by problémy B, C, D, E. 

Jak velká je podle Vás šance, že návrhy vzešlé z IPN Metodika budou kladně přijaty domácí odbornou veřejností a zainteresovanými subjekty? 

V Česku máme slabou kulturu hodnocení obecně, oblast VaVaI nevyjímaje. Nedoceňuje se význam hodnocení pro efektivní a efektní fungování systému VaVaI. Mnozí nemají zájem být předmětem hodnocení a je zde hodně skeptiků, kteří nevěří, že další pokus o hodnocení dobře dopadne. Překvapuje mě, jak mnoha našim manažerům VaVaI jsou trnem v oku náklady na solidní hodnocení, ale nevadí jim obrovské neefektivnosti v nakládání s veřejnými prostředky, které jsou důsledkem absence řádného hodnocení. Mnoho lidí u nás vidí rovnítko mezi hodnocením a financováním a uniká jim, že velkou přidanou hodnotou hodnocení může být i zpětná vazba pro řízení, jak jsem o tom již hovořil. 

Nejsem naivní, abych očekával, že novému systému hodnocení budou všichni tleskat. Velké nadšení nečekám u těch, kteří na tom s kvalitou výzkumu dnes nejsou valně a v prostředí bez hodnocení se jim daří ve stínu solidně přežívat. Stejně tak mnoho podpory neočekávám od zájmových skupin, které se naučily ve stávajícím systému chodit a změny mohou ohrozit jejich pozici. 

Panuje v řešitelském týmu IPN Metodika shoda nad tím, jak by mělo nové hodnocení vypadat?

O pojetí navrhovaného systému hodnocení máme konkrétní představu již od začátku. Mimo jiné díky mnohaletým diskuzím, hlavně v Komisi pro hodnocení výzkumu při RVVI (KHV). V roce 2012 se tak i na úrovni RVVI dosáhlo shody nad Dlouhodobými principy hodnocení a financování výzkumných organizací, které představují jedno z důležitých východisek projektu. Hodnocení bude do velké míry stavět i na tom dobrém a užitečném, co se dosud podařilo, tedy na zavedeném informačním systému, na mechanismech vykazování výsledků a podobně.

(!)EDITOVAT

 

 
 
Dále by vás mohlo zajímat

ODBĚR AKTUALIT

E-mailem: nechte si zasílát aktuality z projektu přímo do své schránky.

RSS kanálem: odebírejte automaticky novinky přímo do své RSS čtečky.

rss ico

» NEWSLETTER

Vychází přibližně jednou za pět až šest týdnů a obsahuje důležité zprávy o dění v projektu, pozvánky na nadcházející události a upozornění na výstupy. > více
/ Archiv čísel1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7

Struktura webu IPN METODIKA

Mapa stránekKlávesové zkratkyRSS