IPN Metodika připravuje zásady hodnocení programů účelové podpory pro VVI

Rozhovor s Martinem Srholcem
08. květen 2015

„Když to jde jinde, půjde to i u nás,“ tvrdí autor návrhu vycházejícího z dobré zahraniční praxe.

V květnu 2015 zveřejní IPN Metodika draft návrhu obecných zásad hodnocení programů účelové podpory pro vědu, výzkum a inovace (VVI). Podle jeho autora, Ing. Martina Srholce, Ph.D., z CERGE-EI, jde o koncept, který Česká republika potřebuje jako sůl: „Hodnocení v pravém slova smyslu se u nás momentálně v podstatě neprovádí. Návrh má odstartovat změny k lepšímu, aby se u nás hodnocení začalo přibližovat mezinárodním standardům." V rozhovoru expert IPN Metodika popisuje cíle návrhu hodnocení, klíčové principy a potřebné systémové změny.

K čemu obecně slouží hodnocení programů účelové podpory pro VVI?

Podpůrné programy jsou pod sílícím tlakem ospravedlňovat rozpočet, zvyšovat výkonnost a prokazovat přínos pro společnost. Hodnocení pomáhá nejen zlepšovat programy samotné, ale poskytuje i důkazy o jejich dopadech, které ilustrují smysluplnost vládních intervencí.  

Co je cílem návrhu IPN Metodika?

Cílem tohoto dokumentu je na základě nejlepší mezinárodní praxe navrhnout obecné zásady pro hodnocení programů účelové podpory pro VVI v českých podmínkách, a to pro různé etapy programů (ex-ante, průběžné a ex-post) v obecné rovině tak, aby mohly být dále rozpracovány na konkrétní podmínky jednotlivých poskytovatelů a zavedeny jako strategický nástroj pro řízení a plánování systému VVI. Součástí je i náčrt systémových změn z nich plynoucích, které je třeba učinit. Jedná se o vymezení cílového stavu, od kterého jsme sice nyní značně vzdáleni, ale ke kterému je žádoucí směřovat.

Kterých konkrétních nástrojů podpory se týká hodnocení navržené ve Vaší práci?

Programy účelové podpory pro VVI zahrnují všechny přímé nástroje financování skrze granty, dotace a zakázky. Hlavní zaměření tohoto dokumentu je na programy primárně financované z českého státního rozpočtu, a tudíž pod dohledem Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a potažmo vlády České republiky, nikoliv na programy financované ze zahraničí, například z fondů Evropské unie, ačkoliv prezentované zásady lze lehce zobecnit i mimo tento záběr. 

Jakými oblastmi hodnocení se Váš návrh zabývá?

Uvedený text pokrývá otázky toho jaká by měla být i) východiska hodnocení, tj. co je třeba k tomu, abychom měli na čem hodnocení založit, ii) koncept hodnocení, tj. jaké jsou funkce, použití, typy a předmět hodnocení a jaké jsou náležitosti hodnotitelské zprávy, iii) systém hodnocení, tj. vymezení aktérů a jejich rolí, důležitosti zpětné vazby z hodnocení v politickém cyklu, otázky organizace průběhu hodnocení, jeho financování, režimy, následky a ukotvení v předpisech, iv) Metodika hodnocení, tj. jak by měly vypadat hodnotitelské otázky, použití tzv. kontrafaktuálního přístupu k hodnocení a základní přehled používaných metod, v) datová základna, tj. jaké jsou zdroje dat, důležitost používání individuálních dat (mikrodat) a jak by měl fungovat přístup k těmto datům, vi) nezávislost, nestrannost a etika, tj. nástrahy hodnocení, způsobilost hodnotitele, nároky na zadavatele hodnocení a otázky jeho hodnověrnosti a konečně vii) návrhy systémových změn z toho plynoucích. 

Zmínil jste potřebu systémových změn. Jaká opatření by podle Vás byla zejména vhodná?

Systémové změny jsou potřeba v oblasti zřetelnějšího rozdělení rolí jednotlivých aktérů v systému hodnocení, v oblasti zajištění kvalifikovaných lidských zdrojů pro hodnocení, v oblasti přístupu k mikrodatům potřebným pro hodnocení a rovněž v otázce financování hodnocení.  

Zásady předkládané IPN Metodika staví na nejlepší mezinárodní praxi. Kterými zeměmi bychom se měli inspirovat především?

K zemím s dlouholetou tradicí vysoké úrovně hodnocení účelových programů podpory pro VVI, od kterých je radno se učit, se řadí například severské země Dánsko, Finsko, Norsko a Švédsko, ale i sousední Německo s Rakouskem a tradičně Nizozemí, Velká Británie a Spojené státy americké. Užitečná jsou i doporučení mezinárodních institucí a asociací jako Evropská komise, OECD a European Network of Innovation Agencies (TAFTIE). Konkrétně jsme čerpali zejména z průřezově laděných zahraničních textů, jako jsou obecné příručky, směrnice a manuály pro hodnocení, tj. evaluation guideliness, standars and manuals, které jsou dostupné v anglickém jazyce. Nenavrhujeme žádné světoborné novinky, ale řešení převzatá ze zahraniční, kde vesměs dobře fungují. Není důvod, proč by to jednou nemělo jít i u nás.

Co se podle Vás nyní v hodnocení programů účelové podpory v ČR dělá špatně a proč je třeba současné postupy měnit?

Stávající hodnocení programů účelové podpory pro VVI se omezuje na monitorování vstupů a výstupů, jejich mechanické počítání a prezentaci popisných přehledů. Nedokáže postihnout dopady účelových podpor, a tudíž ani není schopno ověřit, do jaké míry dochází k naplňování cílů programu. Souhrnné vyhodnocení výsledků ukončených programů, které vychází pod hlavičkou RVVI, je toho nejlepším příkladem. Nejedná se o více než komentovanou statistiku, která má s tím, co se podle mezinárodních standardů rozumí pod pojmem „hodnocení“, pramálo společného. Opravdové hodnocení programů začíná teprve tam, kde nynější končí.

Reflektují tuto situaci vládní orgány?

Ano, na tento nedostatek upozorňuje řada strategických vládních dokumentů včetně Národní politiky výzkumu, vývoje a inovací České republiky na léta 2009-2015, její aktualizace z roku 2013 anebo Národní inovační strategie České republiky. Důrazně na to poukázal i Mezinárodní audit systému VVI v České republice z roku 2011, podle kterého není systém hodnocení programů VVI užitečným nástrojem pro vytváření a realizaci politik a programů. Od té doby se toho bohužel příliš nezměnilo. Revidovaná Metodika 2013 zásadní průlom ohledně hodnocení programů nepřinesla.

Vidíte kromě návrhu IPN Metodika ještě jiné pozitivní aktivity pro zlepšení hodnocení programů účelové podpory v ČR?

Světlem na konci tunelu je práce Komise pro opatření 18 aktualizované národní politiky VVI, která od léta 2014 připravuje dokument s názvem „Metodika přípravy a hodnocení programů výzkumu, vývoje a inovací“. S jeho předběžným obsahem nelze než souhlasit, nicméně prozatím představuje nejmenší společný jmenovatel pravidel, na kterých se dokázali shodnout poskytovatelé, a jejichž plnění je možné v rámci stávajícího systému hodnocení. Úkolem našeho textu je tyto minimální standardy dále rozvinout a nastínit potřebné systémové změny.

Komu jsou zásady hodnocení podle IPN Metodika určeny?

Znalost principů hodnocení je nepostradatelná pro všechny, kteří se podílejí na řízení VVI systému. Předkládané návrhy by tudíž měly v prvé řadě posloužit RVVI, sekci pro VVI při Úřadu vlády ČR a poskytovatelům podpor, ale mohou být rovněž užitečné pro případné hodnotitele jako zrcadlo toho, jak by se hodnocení mělo provádět, a také pro manažery podpůrných programů, aby věděli, co mají od hodnocení očekávat.

Co by si měl čtenář z návrhu IPN Metodika odnést?

Po přečtení tohoto dokumentu byste měli získat přehled o obecných zásadách hodnocení a systémových změnách potřebných pro jejich zavedení v českých podmínkách. Cílem není poskytnout podrobný návod, jak postupovat při hodnocení jednotlivých programů. Nenabízíme hotová řešení ve smyslu akčního plánu, co by se mělo udělat příští měsíc či do konce tohoto roku u daného poskytovatele, ale obecný metodický dokument, který má sloužit jako odkaz, jak by se hodnocení mělo provádět. Otázky praktické implementace, tj. co přesně bude zavedeno, v jaké podobě, souslednosti, kým a zda to bude za jeden, tři, pět či deset let, necháváme na rozvážení odpovědným orgánům, které o tom rozhodují. Snad se navržené zásady brzy podaří přetavit do reálných změn v praxi.

(!)EDITOVAT

 

 
 
Dále by vás mohlo zajímat

ODBĚR AKTUALIT

E-mailem: nechte si zasílát aktuality z projektu přímo do své schránky.

RSS kanálem: odebírejte automaticky novinky přímo do své RSS čtečky.

rss ico

» NEWSLETTER

Vychází přibližně jednou za pět až šest týdnů a obsahuje důležité zprávy o dění v projektu, pozvánky na nadcházející události a upozornění na výstupy. > více
/ Archiv čísel1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7

Struktura webu IPN METODIKA

Mapa stránekKlávesové zkratkyRSS