O hodnocení výzkumných infrastruktur s Radislavem Sedláčkem: „Peer-review se osvědčilo.“

sedlacek
19. březen 2015

V hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, které probíhalo v České republice od června do prosince 2014, implementovalo MŠMT novou metodiku založenou na hodnocení zahraničními odborníky. Peer-review tohoto rozsahu, kdy experti ve druhém kole posuzovali na šedesát výzkumných infrastruktur, se v Česku uskutečnilo poprvé. „Toto peer-review hodnocení lze považovat za průlomové, protože proběhlo velmi pozitivně a přineslo naději na zásadní zvýšení evaluační kultury u nás,“ říká v podrobném rozhovoru doc. Radislav Sedláček, Ph.D., jeden z hlavních autorů metodiky hodnocení, která vznikla v rámci IPN Metodika.

Co bylo účelem vytvoření nového typu hodnocení velkých výzkumných infrastruktur (VI)?

Globálním cílem hodnocení bylo získání expertních podkladů pro informované politické rozhodnutí o financování velkých infrastruktur v nadcházejícím sedmiletém období 2016 – 2022. Budování a provoz výzkumných infrastruktur ČR jsou finančně náročné a není možné je zabezpečit z běžných výzkumných grantů či institucionální podpory při zohlednění dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumných organizací. Důvodem je, že oba tyto nástroje financování jsou primárně orientovány na vlastní výsledky výzkumu. Výzkumná infrastruktura nicméně nepředstavuje vlastní výzkum, ale kapacity nezbytné pro jeho provádění.  Zařízení splňující vysoce náročná kvalitativní kritéria velké infrastruktury je proto nezbytné hodnotit a tedy i financovat prostřednictvím specifického nástroje, který musí být vzájemně komplementární s nástroji institucionálního financování. 

Jakým způsobem hodnocení probíhalo?

Aby bylo hodnocení skutečně kvalitní, bylo provedeno ve dvou kolech. Součástí byly přitom i ústní pohovory se členy mezinárodní hodnotící komise k vysvětlení nejasností, což není v ČR zpravidla obvyklé. V prvním kole hodnocení se posuzovalo, zda se skutečně jedná o výzkumnou infrastrukturu. Ve druhém kole pak byla hodnocena zejména kvalita, výkon či mezinárodní význam infrastruktury, pokud to bylo relevantní.

Nové hodnocení je založené na informovaném mezinárodním peer-review. Kdo byli členové panelů?

 Základním článkem hodnocení bylo 6 oborových  panelů, které se skládaly ze 3 expertů. Vedoucím panelu byl odborník na výzkumné infrastruktury a další 2 členové byli vědečtí odborníci, přitom jeden z nich mohl být i Čech. Mezi členy mezinárodní hodnotící komise se tak objevili nejen špičkoví zahraniční výzkumní pracovníci, ale zejména experti na výzkumné infrastruktury s dlouhodobými a relevantními zkušenostmi s jejich provozováním či dokonce tvorbou politiky výzkumných infrastruktur v zemích EU. Výjimkou nebyli ani bývalí či stávající delegáti zemí EU do Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). 

Jak hodnoticí panely postupovaly?

Oborový panel v rámci prvního kola evaluace návrhy infrastruktur porovnával vzhledem k charakteristice výzkumných infrastruktur a vybral do dalšího kola jen ty, které tyto rysy skutečně měly. Na této úrovni byly detailně rozpracované návrhy pro druhé kolo hodnocení rozeslány třem hodnotitelům v zahraničí v rámci externího peer-review.  V průběhu celého procesu hodnocení byl klíčový důraz kladen na spolupráci se zahraničními experty, kteří nejenže vynikají na svém poli vědecké působnosti, ale disponují i detailní znalostí provozu a řízení výzkumných infrastruktur v zahraničí. Hodnocení provedené v rámci dílčích odborných panelů diskutovala na závěr v plénu celá hodnotící komise, načež vedoucí panelů vypracovali závěrečné doporučení pro Ministerstvo školství. 

Bylo podle Vás hodnocení pomocí peer-review úspěšné?

Na to, že se jednalo o první takové peer-review hodnocení prováděné v podmínkách ČR, lze jej ocenit vysoce pozitivně a považovat za jistým způsobem průlomové s velkými nadějemi na zásadní trvalé zvýšení evaluační kultury hodnocení výzkumu, vývoje a inovací v ČR. Zjevně se v tomto případě vyplatila „investice“ do náročné metodologické přípravy hodnocení a výběru vysoce kvalitních zahraničních odborných hodnotitelů. Ministerstvu i jim patří velké uznání, protože takto náročné hodnocení proběhlo v ČR jako vůbec první svého druhu. 

Jaké máte ohlasy od hodnocených VI?

Zatím ještě nemáme oficiální ohlasy, jelikož stále probíhá poslední krok procesu, kterým je negociace finanční podpory. Celkově máme ale velmi pozitivní dojem a ocenění i ze zahraničí. Skutečně se tady podařila věc, kterou nám mohou závidět i jinde v Evropě. Žádná jiná evropská země totiž takovýmto způsobem hodnocení nenavazuje na nastávající programové období, na výběr nových pan-evropských výzkumných infrastruktur a nesynchronizuje období financování tak, jako právě u nás. Mělo by teď být mnohem jednodušší plánovat podporu pozitivně hodnocených velkých infrastruktur.  

Jak MŠMT využije výsledky hodnocení výzkumných infrastruktur?

Výsledky hodnocení budou primárně použity pro strategické řízení v oblasti velkých infrastruktur a budou tvořit zásadní podklad pro rozhodnutí o jejich financování v nadcházejícím období víceletého finančního rámce 2016 – 2022. Souběžně probíhá aktualizace Cestovní mapy ČR velkých infrastruktur a mezinárodní zhodnocení je její významnou součástí. V neposlední řadě bude hodnocení využito i k rozhodnutí o podpoře panevropských výzkumných infrastruktur s českou účastí v rámci procesu aktualizace Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury. 

Jaká byla kritéria hodnocení výzkumných infrastruktur?

Evaluace sledovala 5 základních podmínek: jedinečnost (velká infrastruktura je zcela jedinečným zařízením pro provádění výzkumu, vývoje a inovací v dané vědní či multidisciplinární oblasti), celonárodní význam (VI má díky své jedinečnosti široké dopady na národní výzkumný a inovační systém ČR), mezinárodní přesah (VI má zpravidla vazby na mezinárodní sítě výzkumných infrastruktur), otevřený přístup (VI poskytuje své kapacity na principu tzv. otevřeného přístupu za plně transparentních a mezinárodním standardům odpovídajících podmínek), a excelence (výsledky výzkumu, vývoje a inovací dosažené uživateli VI za využití jejích kapacit vykazují vysokou míru excelence, mezinárodní konkurenceschopnosti a jsou vysoce relevantní z pohledu „value for money“). Přitom jsme dbali na to, aby výzkumná infrastruktura měla jasně definovanou uživatelskou základnu stojící mimo vlastní organizaci, které poskytuje služby a know-how. 

Jaké aspekty hodnocení sledovalo?

Každá výzkumná infrastruktura (VI) si definovala portfolio svých hodnotících indikátorů, které obsahovalo řadu indikátorů specifických pro danou VI a pak také indikátory založené na bibliometrických údajích, jako jsou například publikační údaje. U specifických indikátorů kontrolovaly hodnotící komise, zda jsou relevantní a také kvalitní z pohledu srovnatelných VI v zahraničí. Spektrum hodnocených aspektů výzkumné infrastruktury však bylo mnohem širší a dále zahrnovalo evaluaci výzkumného zaměření a technologií VI, managementu jejího řízení, strategie dlouhodobě udržitelného rozvoje, již zmiňovaného otevřeného přístupu, tedy struktury využití kapacit a poskytovaných služeb, nebo spolupráce s průmyslovým sektorem při vývoji nových technologií.

Jaké kroky v hodnocení VI budou nyní následovat?

Aktuálně provedeným hodnocením výzkumných infrastruktur jejich evaluace nekončí, ba naopak. Hodnocení je všude na světě kontinuálním dlouhodobým procesem, který i u pozitivně hodnocených VI, které obdrží přímou podporu od poskytovatele, slouží nejen ke sledování, zda hodnocený návrh byl adekvátně realizován, ale taktéž ke „couchingu“, tedy další kultivaci provozu VI. V rámci IPN Metodika proto probíhá příprava metodiky interim hodnocení výzkumných infrastruktur, která bude aplikována na finančně podpořené projekty a kromě již osvědčeného hodnocení na principech mezinárodního peer-review, přinese do českého prostředí další nový prvek – návštěvy na místě. Průběžné hodnocení velkých infrastruktur tak bude probíhat i na samotném infrastrukturním zařízení. 

Bude Metodika hodnocení výzkumných infrastruktur propojena s metodikou hodnocení výzkumných organizací, která vzniká v IPN Metodika?

Ano, tato metodika bude posléze s metodikou hodnocení výzkumných organizací propojena a doplní institucionální hodnocení. Je to poměrně důležité, protože řada výzkumných organizací hostuje nějakou nebo i více výzkumných infrastruktur. Jelikož VI mohou tvořit významnou část nějaké výzkumné organizace, je důležité, aby se aspekty, činnost a financování VI zohlednily i v rámci hodnocení výzkumných organizací. ČR se tímto ukotvením výzkumných infrastruktur přibližuje k progresivním evropským trendům. 

(!)EDITOVAT

 

 
 
Dále by vás mohlo zajímat

ODBĚR AKTUALIT

E-mailem: nechte si zasílát aktuality z projektu přímo do své schránky.

RSS kanálem: odebírejte automaticky novinky přímo do své RSS čtečky.

rss ico

» NEWSLETTER

Vychází přibližně jednou za pět až šest týdnů a obsahuje důležité zprávy o dění v projektu, pozvánky na nadcházející události a upozornění na výstupy. > více
/ Archiv čísel1 / 2 / 3 / 4 / 5 / 6 / 7

Struktura webu IPN METODIKA

Mapa stránekKlávesové zkratkyRSS